Na různých diskusích, na př. na Facebooku často dochází k rozepřím, kde rychle dochází argumenty a nastupují osobní urážky a útoky. Šokujíci je často i neznalost některých chovatelů a velmi často i bezohlednost vůči zvířatům. Drsňácké slečny se chechtají názoru, že i krmný hlodavec je zvíře, cool frajeři doporučují „mrdnout s myší o zeď“ (citace) a normálnímu chovateli se u toho zvedá žaludek.
Rozhodl jsem se proto uveřejnit několik, možná sérii článků na dané téma a samozřejmě nejde jen o krajty královské a hady vůbec, ale své problémy znají i chovatelé jiných druhů plazů a znají taky své drsňácké slečny a cool frajery. Není možné nečinně přihlížet k (v mnohých případech) týrání zvířat, nebo se tím dokonce bavit. V krajním případě musí nastoupit tvrdá represe. Uvítám články dalších chovatelů. Výsledkem může být vyšší úroveň našich chovů a větší komfort zvířat v našich chovech.
Tento článek je volný překlad německého originálu. Jde o oficiální text, rozesíláný německými úřady jednotlivým chovatelům. Základní fakta jsem neupravoval, nechci si hrát na soudce, každý si může udělat obrázek, jak to třeba dělají jinde. Úzce to souvisí i s problematikou chovu hadů v tzv. Racks, ale k tomu přinesu další překlad z originálního německého textu, jak je tato problematika upravena v Německu.
Krajta královská je poměrně plachý a na stres citlivý had a proto není vhodný pro začátečníky. Často se stává, že má zdravotní problémy (např. hniloba tlamy, nemoci dýchacích cest), nebo může mít parazity. Chovatelé také podceňují, že může být i agresivní a hrozí pokousání.
Krajta královská je masožravá a za potravu ji slouží hlodavci, například myši. To může být někdy vážný etický problém a může vést k závěru, raději hady nechovat. Krajty můžou být krmeny i zmraženými hlodavci, ale tady přichází otázky, jak byla zvířata krmena, odkud pochází, jak byla uskladněna a jakým způsobem byla před zmrazením usmrcena. Existují také jedinci, kteří přijímají jen čerstvě usmrcenou potravu. Chovatel musí hlodavce sám usmrtit. Tuto praxi je ale zapotřebí striktně odmítnout, protože neexistuje povinnost chovatele navštěvovat školení, kde se naučí, jak má správně s hlodavci zacházet a jak je případně bezbolestně usmrtit.
Zkuste si položit otázku, kolik krmných zvířat bývá takto v bolestech a utrpení zabito. Krmení živými hlodavci v teráriu je rovněž etický problém. Kořist nemá žádnou možnost uniknout, jak by tomu bylo v přírodě a predátor ji má zcela ve své moci. V závislosti na tom, jak je had hladový, hlodavci často nezahynou okamžitě, ale delší dobu živoří. Naopak hadi bývají také často zraněni od krmných zvířat a to je důvod k tomu, proč by nikdy bez dozoru neměli zůstat s hadem v teráriu. Kromě toho se ukazuje, že chovy krmných hlodavců nejsou vedeny humánně, ale zachází se s nimi jako se zvířaty II. třídy.
Ujistěte se, že zdroje vytápění a osvětlení jsou chráněny proti přímému dotyku s hadem. Může dojít k vážným popáleninám.
Krajta královská je hitem v dovozu, mezi hady. V letech 2010 až 2012 bylo do Německa importováno asi 20.000 krajt, včetně odchytů z přírody. Většina těchto zvířat je ale z farem z Ghany a Togo. Tyto farmy bývají ale často velmi problematické. Farmy nemají prostředky, aby mohly poskytnout zvířatům vše potřebné ke zdravému vývoji a životu. Zvířata často bývají podvyživená a dehydrována před exportem do země určení. Často jsou zamořena parazity. Zvířata z odchytu by měla být odmítnuta v každém případě.
Krajta královská je původem ze západních a centrálních oblastí Afriky. Žije především v suchých savanách a zemědělských oblastech, stejně jako v tropických lesích. V rozmezí teplot 16° – 43°C. Dožívá se asi 20 roků, zajetí v dobrých podmínkách až 35 roků a je známý rekord 48 roků života krajty královské. Krajta královská je soumračné a noční zvíře. Během dne jsou v úkrytu. Mláďata krajty královské často lezou i ve větvích křovin, s přibývajícím věkem tráví většinu času na zemi. Při pocitu ohrožení se svinou do klubíčka a odtud pochází jejich anglický název Ball python. Po vylíhnutí měří mláďata 20-30cm. V dospělosti mají cca 90-120cm, ale může dosáhnout také až 150cm a je známý rekord 225cm. Samice jsou obvykle větší, než samci. Krajty královské jsou v přírodě samotáři, zcela je nutné odmítnout pokusy jejich chovu ve skupině s jinými druhy.
V roce 1997 publikovalo Spolkové ministerstvo pro výživu, zemědělství a lesnictví předpis o minimálních požadavcích na chov plazů. Pro krajty královské je rozměr terária 1 x 0,5 x 0,75m (d x š x v). Pro každé další zvíře všechny rozměry +20%. Tyto rozměry jsou jako minimální. Ačkoliv krajta královská nepatří mezi extrémně pohyblivé hady, optimální rozměry terária by měly být alespoň 200 x 100 x 150cm. Boční a zadní stěny terária může tvořit pozadí z korku. Je důležité, aby byl prostor terária strukturován i výškově. Větve, kořeny, kameny, několik úkrytů (obrácené keramické mísy, jeskyně z plastu) police. Miska na vodu by měla být takové velikosti, aby se do ní zvíře vešlo celé.
Jako substrát pro podestýlku jsou vhodné například různé mulčovací kůry a dřevěné štěpky. Obojí bez chemických konzervantů, chemických přísad a impregnací. Podestýlka by měla být vlhká jen na jednom místě, ale ne v celém teráriu. Mohly by se vyvinout různé bakteriální a plísňové infekce (může být indikováno nahnědlým zbarvením šupin na břiše) V teráriu by měl být box, naplněný vlhkým rašeliníkem, umístěný v teplejší části terária. To zvýší vlhkost vzduchu a zvláště v období svleku staré kůže je to velmi prospěšné.
Teplota v teráriu by měla být asi 26°- 29°C, se zónami pro vyhřívání 31°- 35°C. Noční pokles teplot až na 25°C. Osvětlení terária by mělo být v provozu asi 12 hodin. V noci osvětlení vypnout, aby zvířata měla zachovaný svůj přirozený rytmus. Ačkoliv to někteří autoři tvrdí, krajty královské nepotřebují na rozdíl od jiných plazů UV záření.
Krajty královské jsou masožravé a polykají kořist vcelku. Jako kořist slouží hlodavci, případně malí ptáci. Často ale krajty královské přijímají jen jeden druh hlodavce a někdy i jen jednu barvu. Například jen hnědé myši. K tomu dochází na př. když je importována krajta z africké farmy, kde běhaly divoké hnědě myši a tvořily její potravu. Některé krajty přijímají například jen pískomily a nic jiného, jindy třeba jen mastomyši.
Dospělá krajta by měla být krmena každých 7-10 dnů, mláďata v intervalu 5-7 dnů. Vhodná velikost hlodavce je taková, která odpovídá šířce těla krajty královské asi uprostřed délky. Příliš časté krmení může vést k tukové degeneraci hadů. Vitamínový, nebo minerální deficit může nastat, když jsou krmní hlodavci krmeni nevhodným krmivem, chudým na vitamíny a minerály. Také mražení hlodavci, uskladněni déle než půl roku, mají snížený obsah vitamínů. Vzhledem k tomu, že trávící enzymy se vytváří v závislosti na teplotě okolí, musí být teplota dostatečná. Jako optimální se jeví teplota cca 30°C. Při nízkých teplotách se může stát, že zvířata odmítají potravu. Pokud je teplota příliš vysoká, může se stát, že zvíře rozloží potravu rychleji, než může být rozštěpena a mohou se tvořit plyny, které nafouknou hady a může dojít ke zvracení. Krajty královské by se měly krmit vždy jen ve večerních hodinách a vždy odděleně od ostatních. Vodu přijímá krajta královská z misky a je důležité dbát na čistotu vody a misky.
Téma zimování bývá často příčinou sporů mezi chovateli. Při zimování se snižuje maximální denní teplota na 30°C a noční na 20°C. Rovněž by měla být snížena vlhkost. Čerstvá pitná voda musí být neustále vždy k dispozici.
Krajty královské se svlékají po celý svůj život v určitých intervalech. Obecně platí, že to závisí na růstu zvířete, ale také na jeho zdravotním stavu. Pokud dojde k nějaké výrazné odchylce, vždy to signalizuje nějaký problém. Mláďata mají svlek každých 4-8 týdnů, v závislosti na stáří. S přibývajícím věkem se prodlužuje i tento interval. Tento proces trvá sám o sobě asi 10-14 dnů. Během této doby je had velmi klidný, většinou v úkrytu a nepřijímá potravu. Případné problémy může způsobit příliš nízká vlhkost.
Před přidáním nového hada do chovu by měl projít karanténou. Měly by být vyšetřeny 3 vzorky stolice v průběhu 2-4 týdnů na přítomnost parazitů. Je také nutné zkontrolovat výskyt vnějších parazitů.
Zdroje:
Barop, S.I. (2011): Tierschutzaspekte bei der Schlangenhaltung unter besonderer
Berücksichtigung der Lebendfütterung. Diss. Vet.med. München.
– BfN: CITES Jahresstatistik 2010
– BNA Schulungsordner Terraristik (2004)
– Gorzula, S.; Nsiah W. O.; Oduro, W. (1997): Survey of the Status and Management of the Royal
Python (Python regius) in Ghana. Part 1. Report for CITES
– Hand, M.S.; Remillard, R.L.; Roudebush, P.; Thatcher, C.D. (Hrsg.) (2002): Klinische Diätetik für
Kleintiere. 4. Auflage, Schlütersche GmbH und Co, Hannover. ISBN 3-7825-0436-4.
– Kölle, P. (Hrsg) (2004): Schlangen. Franckh-Kosmos Verlags-Gmbh & Co, Stuttgart. ISBN 3-440-
09377-8
– Luiselli, L.; Angelici, F. M. (1998): Sexual size dimorphism and natural history traits are correlated
with intersexual dietary divergence in royal pythons (Python regius) from the rainforests of
southeastern Nigeria. Italian Journal of Zoology 65: 183–185
– McCurley Kevin (2011): Python regius – Das Kompendium. Chimaira Buchgesellschaft mbH,
Frankfurt a. Main, 2. Auflage, ISBN 978-3-89973-458-4
Terraristik.cz
